Kde čerpat inspiraci?
Web Ústavu pro jazyk český (https://ucl.cas.cz/) skrývá mnohé poklady. Např. na odkazu (https://ucl.cas.cz/zakladni-oborove-prirucky/) E – studovny najdete tzv. základní oborové příručky. Pro náš předmět jsou důležité Dějiny české literatury do roku 1945 (konkrétně 3. + 4. díl). Informace o autorech lze také získat z Lexikonu české literatury (autoři jsou zde řazeni abecedně), nebo na webu Edice E (https://edicee.ucl.cas.cz/), kde je důležitá především příručka Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století (https://edicee.ucl.cas.cz/prirucky/slovnikove/141-cesti-spisovatele-19-a-pocatku-20-stoleti), a dále dílčí spisy autorů (např. Wolkera, Neumanna či Šaldy).
Na záložce Tematické weby (https://ucl.cas.cz/tematicke-weby/) se zaměřte na odkaz na Českou knižnici (https://www.kniznice.cz/), dále na Slovník české literatury po roce 1945 (https://slovnikceskeliteratury.cz/) a na Českou elektronickou knihovnu (https://www.ceska-poezie.cz/). V České knižnici lze dohledat odborné analýzy dílčích děl. Slovník české lit. po r. 1945 je online slovník, kde se lze dozvědět mnohé jak o autorech, tak o časopisech atd. Většina autorů z probíraného období na tomto webu není, ale část tam najít lze. El. knihovna slouží jako zdroj textů ke čtenářskému deníku.
Mimo to lze čerpat z knihy Stručné dějiny literatury české (https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/51/32/88/strucne_dejiny_literatury_ceske.pdf).
Řadu knih naleznete volně na webu, a to jak na stránkách dílčích knihoven (např. Městské knihovny v Praze), tak s pomocí přihlášení do Národní digitální knihovny (https://www.ndk.cz/search?q=%C5%A1alda%20strom%20bolesti). V NDK jsou některé tituly přístupny bez přihlášení, jiné až po něm (a některé ani pak:)). Přihlásíte se prostřednictvím univerzitního hesla (NDK – přihlásit – odsouhlasit podmínky – knihovní účet/eduin – najít v seznamu ZČU – zadat jméno a heslo jako do Portálu). V mnohých případech po rozkliknutí textu najdete po levé straně lupu a možnost hledat v dokumentu. Pokud je kniha přístupná bez přihlášení, pak je rovněž možné dílčí stránky vytisknout, popř. stáhnout ve formátu PDF (také v levé části obrazovky).
Řadu knih a informací naleznete také na Courswaru předmětu.
František Halas
„Vytýká se poezii, že je plna smutku a smrti, že není optimistická a nevím co ještě. Ne. Smrt není programem, jen žabí horizonty končí u hřbitova. Poezie o ní není popřením života, ale ostnem, který zvyšuje lásku k němu. Smutkem či beznadějí , zhavranělá slova svým těžkým letem rozvlní prostory víc než elegantní hopkání umělého optimismu. Životodárná úzkost ze zániku je tmelem věčného odbojnictví, nespokojeného nikdy s deformací čehokoliv. Ví se, že veškerý původ metafyziky je v tom, že člověk ví, že musí umřít. ....nejvyšší bod, čeho básník může dosáhnout, je mlčení. Trvání jeho práce a jeho díla je tak v tom, nakolik dobře vyjádřil nově a ))silně některou z oněch konstant, z nichž poesie tryská a které mimo jiné hlavně jsou: láska, boj, smrt, narození, čas. byly od věků a budou do konce světa, opakujíce se jen ve sterých svých obměnách. Je to jen jinak vyjádřená věta Césanova, který rozpoznal, že v přírodě se vše modeluje podle válce, jehlanu, krychle a koule. Veliká poezie je nadčasová, dobově odpadá a zůstávají jen zářící slova pro naše hlavy, zvrácené vzhůru.“
Markéta Lazarová
„Vy prachaso zlodějská, vy se věru nemáte proč vytahovati nad tuto hříšnici. Vy posměváčci, vy počestní kapsáři, vy jalůvky zločinu, vy šejdíři, vy směšní herci, kteří strašíte mečem a bojíte se rány, vy duchové z kozy, kteří se ženete na poutníčka a před vojskem popotahujete ze slzavého nosu, vy chcete souditi zbojníky a milenky zbojníků? Nic dál, nic dále! Vyjdi, Markéto! Výš hlavu, výše! jdi, jako chodívá ta, jež zná cenu svého přítele!“
„Jakže, vy nejste spokojeni s příběhem ze starých časů? Což vám nepůsobí ani ždibec libosti slyšeti o mrazech tak pořádných , o prudkých chlapech a sličných dámách? Nepůsobí tato povídka jako mlat u porovnání s rozkošnou složitostí současné literatury? nedojímá vás ani poněkud, ani pramaličko, ani se zpožděním, jehož bývá třeba naší pronikavosti, domníváte se vskutku, že veliké lásky byly vždy dokonalé lásky?“